Co znamená sobota pro tebe osobně?

Sobota, sedmý den, je jedním z největších Božích darů, který věnoval svému stvoření. Stvořil ji tak, abychom si Ho připomínali jako svého Stvořitele. Představuje Boží autoritu jako vládce vesmíru a vládce našich životů. Sobota poskytuje odpočinek od běhu každodenních povinností a obnovuje věřícím lidem vědomí Boží přítomnosti v jejich životech. Sobotou vyvrcholilo šestidenní stvořitelské dílo, které se odehrálo před nedávnou dobou. Zachovávání soboty jako sedmého dne se stane znamením věrnosti těch, kdo se budou hlásit k Bohu vesmíru v době, kdy se proti němu postaví lidé, kteří budou světit jiný den týdne, který naopak bude znamením vzpoury proti Bohu. Sobota jako sedmý den týdne tedy představuje zvláštní Boží pečeť označující Boží věrný ostatek doby konce. Sobota je dnem krásné bohoslužby a ukázkou toho, že chceme s láskou následovat Krista. Je dnem uctívání Boha, společenství s věřícími, služby druhým lidem, časem získávání lepšího pochopení Boha prostřednictvím jeho druhé knihy přírody a je časem k využívání příležitostí duchovně ovlivňovat druhé lidi. Západem slunce v pátek večer po celou dobu 24 hodin do západu slunce v sobotu večer (Lv 23,32; Neh 13,19) začíná svatý čas, nádherná atmosféra zvláštního nebeského požehnání. Sobota je významným znamením Boží autority. Ellen Whiteová v knize Svědectví pro kazatele na str. 136-137 napsala: „Bůh stvořil svět v šesti doslovných dnech a sedmý den odpočinul ode všeho díla, které vykonal a odpočinul. Tímto dal lidem šest dnů pro jejich práci. Tím, že oddělil sobotu, Bůh dal lidem památník. Neoddělil jeden kterýkoliv den v týdnu, ale jeden specifický den, sedmý den. Zachováváním soboty prokazujeme, že uznáváme Boha jako živého Boha, Stvořitele nebe a země. V sobotě není nic, co by jakkoliv omezovalo některou skupinu lidí. Sobota byla dána všem lidem. Máme ji využívat ne pro nečinnost, ale k přemýšlení o Božím díle. To znamená, že máme dělat to, abychom poznali, že ´já jsem Hospodin, který je posvěcuji´.“

Jak tvůj způsob zachovávání soboty ovlivňuje tvoji každodenní spiritualitu?

Sedmý den sobota definuje adventistům sedmého dne celý týden. Je památníkem, který se opakuje každý týden. Všechno má nějaký vztah k sobotě a jejímu „odpočinku“. I když v určitém smyslu sobota není pro kazatele dnem „odpočinku“, znamená změnu a omezení aktivit pracovního týdne a pomáhá nám prožívat vztah s Bohem velmi přímým způsobem. Umožňuje nám pak „přetavit“ sobotní požehnání do celého týdne. Během soboty nás Bůh „nabíjí“, abychom mohli uplatňovat Jeho požehnání během týdne a prokazovat mu úctu za to, že nás stvořil a že nám ze své milosti a svojí mocí opětovně přetvořuje čisté srdce. Ez 20,12 nám říká, že sobota je dnem posvěcení. Ve verši 20 čteme, že sobota je znamením, které prokazuje, že známe Boha.

Občas bylo zvykem vymezovat svěcení soboty negativně. Jakým způsobem bys definoval sobotu pozitivně a jak bychom v dnešní společnosti měli zachovávat sobotu pozitivním způsobem?

Sobota má být den radosti a štěstí v Pánu Bohu. Je to den bohoslužby, kdy se nevěnujeme běžným pracovním aktivitám, které děláme během zbývajících šesti dnů. Kniha Exodus 20,8-10 říká: „Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha..“ Je naprosto jasné, že v sobotu nemáme vykonávat běžnou práci. Měli bychom se vyhýbat činnostem, které jsou spojené se zaměstnáním či podnikáním, nakupování a prodávání, obecnému plánování práce, rozhovorům o světských záležitostech, práci na zahradě nebo kolem domu apod. Verš 10 dále říká, že by to neměl dělat nikdo z domácnosti, za kterou neseme odpovědnost. Toto přikázání je ve skutečnosti osvobozující, protože člověka osvobozuje od otročení normálním pracovním činnostem šesti zbývajících dnů. Představuje to nádherné uvolnění od tlaků a stresů běžných pracovních aktivit. Principem je, že sobota je den oddělený a posvěcený Bohem, a proto bychom ho neměli znehodnocovat běžnou pracovní činností. Jak úžasné požehnání můžeme získat během dne, který není ovlivněn žádnými světskými vlivy jako jsou noviny, časopisy, televize, internet, sportovní aktivity atd. Samozřejmě, že s pomocí moderních technologií můžeme přijímat adventistické programy v televizi nebo na internetu, ale můžeme se naštěstí ušetřit toho, že budeme kontrolovat světské vlivy a namísto toho se můžeme zaměřit na věčné a duchovní hodnoty.

Jak jsi představoval sobotu svým vlastním dětem, aby pro ně byla dnem osvobození a ne svazování, svátkem svobody, nikoliv dnem zákazů?

Naše tři vzácné dcery prožily dětství v Pobřeží slonoviny, ve Spojených státech a v Rusku, protože jsme bydleli ve všech těchto zemích. Zažily sobotu v různých kulturách, ale byla to pro ně pozitivní a šťastná zkušenost. Naučily se těšit do sobotní školy a do sboru, kde se mluvilo francouzsky, rusky a anglicky. Sobota byla hezká i proto, že jsme byli vždycky s nimi (když jsem byl na cestách, samozřejmě, byla s nimi moje žena Nancy). Kladli jsme velký důraz na uctívání Boha společně s jinými lidmi a kladli jsme důraz i na přírodu jako na druhou Boží knihu. V průběhu času jsme navštěvovali různé sbory, v sobotu odpoledne jsme rádi chodili na procházky do přírody, prožívali jsme společenství s věřícími, četli jsme si příběhy, zpívali písně, jedli zvláštní chutná jídla – dělali jsme toto a řadu dalších aktivit při prožívání soboty. Sobota pro ně byla mimořádným dnem a my jsme vděční Bohu za tuto velmi pozitivní zkušenost, kterou jsme získali. Učili jsme je respektovat Boží Slovo a Ducha proroctví (v knihách Ellen Whiteové), povzbuzovali jsme je, aby si vytvořily svůj osobní způsob pobožností k Pánu a sledovali jsme, jak se rozhodují následovat Krista. První dcera byla pokřtěná v Africe, druhá ve Spojených státech a třetí v Rusku. Dnes jsou všechny vdané, mají vlastní děti, milují Pána Boha, jsou věrnými adventistkami sedmého dne, jsou aktivní ve svých sborech a vychovávají své děti tak, aby se dokázaly těšit z požehnání soboty. Tak, jak to vyjadřuje Písmo v knize Přísloví 22,6: „Zasvěť už dítě do jeho cesty, neodchýlí se od ní, ani když zestárne.“ Sobota je dnem, který sjednocuje rodinu. Snažte se o to i ve své rodině.

Jak Církev adventistů dodržuje sobotu po celém světě? Existují rozdíly mezi kulturami?

Určitě existují určité malé rozdíly v různých kulturách, avšak ve většině světa se zachovává sobota podobně, protože všichni čerpáme ze stejného Božího slova, a úctu ke svatosti a prožívání soboty ustanovil sám Pán Bůh. Ježíš to řekl v Janově evangeliu 16,13 následovně: „Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy…“ Duch svatý nás skutečně uvádí do veškeré pravdy a vede nás i v pochopení pravdy o tom, proč lidé světí sobotu na celém světě s velkým respektem a úctou. Ano, můžeme zpívat odlišné písně, hrát na různé nástroje, různě se oblékat, setkávat se v rozmanitých budovách.., avšak když navštívíte shromáždění Církve adventistů sedmého dne kdekoliv na světě, cítíte se jako ve své rodině, protože světí sobotu podobně a vyznávají stejné body víry.

Sobota je zřejmě nejvýraznější rys naší církve vnímaný společností. Domníváš se, že ho zdůrazňujeme dostatečně?

My sobotu opravdu nemusíme příliš zdůrazňovat, protože je natolik odlišná od toho, čemu věří jiní, že se automaticky stává výrazným faktorem. Přesto však potřebujeme s druhými lidmi aktivně sdílet krásu a požehnání soboty. Potřebujeme, aby si lidé uvědomili, že my sobotu nezachováváme pouze „zákonicky“ jako jedno z pravidel, ale že sobotu zachováváme z Boží moci, protože milujeme našeho Pána. Byl to Bůh , kdo požehnal , posvětil a odpočinul v sobotu (Genesis 2,3). Odpočinul poté, co stvořil všechny věci (Žd 1,2; Ef 3,9; Jn 1,1-3. 14). Ježíš během pozemské služby světil sobotu (Mt 12,10-13; Lk 13,14-15) stejně jako Pavel (Sk 17,2) a ostatní učedníci. Tím, že dnes navštěvujeme sobotní školu a bohoslužbu v sobotu, tím, že nevykonáváme práci a běžné denní aktivity, které můžeme vykonávat kterýkoliv běžný den, přirozeně ukazujeme, že máme jiný vztah k Bohu a že Ho uctíváme jako Stvořitele a Vykupitele. Toto může být mocnou ukázkou našeho poslušného života s Pánem. Při vydávání svědectví jiným bychom měli nejdříve vyzvednout Krista a jeho spravedlnost a pak jim máme představit jeho obohacující sobotní den. Můžeme jim zdůraznit krásu soboty a odpočinek od náročného tempa dnešního života, který sobota nabízí. Sobota je jedinečnou příležitostí jak lidem pomoci, aby se opravdově spojili se svým Stvořitelem a Bohem. V sobotu můžeme pomáhat lidem, navštěvovat starší a ty, kdo nemohou přicházet do shromáždění. Můžeme povzbudit smutné a sklíčené. Podobně jako Kristus a učedníci můžeme dobrými činy vykonanými v sobotu představit lidem Krista a jeho spravedlnost. Některé velmi dobré myšlenky o sobotě můžeme získat v knize Touha věků ve 29. kapitole nazvané Sobota. Na straně 289 čteme, že „sobota bude radostí pro každého, kdo ji přijímá jako svědectví Kristovy stvořitelské a vykupitelské moci.“ Užitečné informace je také možné najít v knize Velké drama věků ve 25. kapitole nazvané Boží zákon je nezměnitelný. Na straně 450 čteme: „V závěru zápasu mezi dobrem a zlem se celé křesťanstvo rozdělí na dvě skupiny – jednu budou tvořit lidé, kteří zachovávají Boží přikázání a věrnost Ježíši, a druhou ti, kdo uctívají šelmu, její sochu a přijímají její cejch.“ Sobota se stane rozlišovacím znamením Boží církve a Jeho lidu závěrečných dnů.

Mnoho členů církve vnímá otázku svěcení soboty i ve vztahu ke knize Zjevení jako projev věrnosti Bohu v době konce. Vnímáš, že sobota v současné době sehrává takovou zásadní roli?

Protože Kristus je Pánem soboty (Mk 2,27-28), je důležité, abychom ctili a zachovávali sobotu za všech okolností. Bůh chce, abychom sobotní bohoslužbou svědčili o skutečnosti, že Bůh je Stvořitel. Satan se pokusil zastřít pravdu o sobotě, protože právě ona je Božím znamením Jeho autority a moci. Pomocí svědectví našich životů Bůh vybízí lidi k návratu k pravé bohoslužbě, aby Ho uznali jako Stvořitele – toho, kdo stvořil tento svět nedávno během šesti doslovných dnů završených sedmým dnem sobotou. Tento doslovný sedmidenní cyklus nebyl od stvoření světa nikdy narušen. Během doby těžkostí, která bude bezprostředně předcházet Ježíšův návrat, se sobota – sedmý den – stane ústředním bodem střetů velkého sporu. Ellen Whiteová v knize Velké drama věků na straně 605 napsala: „Sobota bude velkým zkušebním kamenem věrnosti, protože je to zvlášť popíraný článek pravdy. Až budou lidé podrobeni závěrečné zkoušce, bude jasně vymezena hranice mezi těmi, kteří Bohu slouží, a kdo mu neslouží.“ Zachovávání soboty bude znamením Božího pravého lidu. Naopak znamením šelmy bude bohoslužba v kterýkoliv jiný den kromě soboty. Kniha Velké drama věků na straně 592 dále píše, že „ti, kdo budou zachovávat biblickou sobotu, budou označeni za nepřátele zákona a pořádku, kteří boří mravní zábrany společnosti, působí anarchii a zkázu a přivolávají na svět Boží tresty.“ Bůh bude vyzývat lidi, aby opustili falešné náboženské prostředí (Zj 14,6-12; Zj 18,1-4) a přijali Jeho sedmý den, sobotu. Sobota byla vždy velmi důležitá a důležitou také zůstane. Ve skutečnosti, jak předpovídá prorok Izaiáš 66,23, budeme sobotu slavit i v nebesích.

Dostala církev mandát k tomu, aby rozhodla každý detail o dodržování soboty nebo existuje prostor pro členy církve, aby se rozhodli jak mají zachovávat sobotu?

V prvé řadě naším průvodcem je Bible a také Duch prorocký (v knihách Ellen Whiteové) nám poskytuje vydatnou pomoc, abychom věděli, jak využívat nádhernou svobodu od práce v sobotní den. Bible říká, že bychom neměli pracovat ani vykonávat svoje záliby (světskou zábavu, kterou můžeme vykonávat během kteréhokoliv ze šesti dalších dnů) v sobotu, ale měli bychom svoji pozornost zaměřit na Stvořitele. Prostřednictvím Písma a rad Ducha prorockého nás Pán poučuje, jak co nejlépe zachovávat svatou sobotu a jak si vážit nádherného společenství s naším Vykupitelem a Stvořitelem. Protože sobota znamená trvalou smlouvu s Bohem (Ex 31,16), měli bychom zkoumat, jakým způsobem bychom co nejlépe uctívali Boha a zachovávali Jeho přikázání včetně cenného čtvrtého přikázání, a to prostřednictvím Ducha svatého, který působí v čase našich životů. Pro lepší pochopení soboty můžeme získat informace v kapitole nazvané Sobota knihy Touha věků. Rovněž v knize Svědectví pro kazatele na straně 472-475 máme jedinečné vysvětlení významu svěcení soboty. V Bibli a v knihách Ellen Whiteové lze najít mnoho dalších odkazů, které pomáhají lidem najít vzácné Boží pravdy ohledně soboty. Řiďme se v Boží síle příkladem Ježíše Krista tak, jak to vyjádřil Jan ve svém 1 listu 2,6: „Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít tak, jak žil on.“ Lukáš (4,16) píše, že Kristus podle svého obyčeje přicházel v sobotu do synagogy na bohoslužbu. Ježíš stvořil sobotu a dodržoval sobotu. Dělejme totéž v jeho moci a dělejme to s radostí a s láskou pro našeho Spasitele, který nás stvořil.

Nejde o projev zákonictví, jde o čin lásky k našemu Stvořiteli. Bůh se vyjadřuje velmi jasně o tom, že dodržovat svatou sobotu dokážeme pouze v Jeho moci v naprosté závislosti na Něm. Sobotu zachováváme protože milujeme Boha. Svět prohlašuje, že Země se vyvíjela během milionů let, a to není pravda. V knize Svědectví pro kazatele na straně 135 můžeme číst: „Lidská filosofie tvrdí, že ke vzniku světa byla potřeba nekonečně dlouhá doba. Hovoří o této záležitosti Bůh stejně? Nikoliv!“ On prohlašuje: „To je provždy platné znamení mezi mnou a syny Izraele. V šesti dnech totiž (nikoliv v šesti nedefinovaných údobích času – protože pak by pro člověka nebylo možné, aby dodržoval konkrétní den upřesněný ve čtvrtém přikázání) učinil Hospodin nebe a zemi, ale sedmého dne odpočinul a oddechl si.“ (Ex 31,17) Prosím, pozorně si počtěte pátou kapitolu Deuteronomia. Bůh znova říká: „Pamatuj (nezapomínej) na den odpočinku, že ti má být svatý… V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý.“ Když se pokoříme před Bohem a před Jeho slovem, Duch svatý nám ukáže, jak je sobota skutečně svatá a jakým způsobem ji máme zachovávat v naprosté lásce k Bohu jako projev Jeho spojení s námi a Jeho autority ve vesmíru a v našich životech. Sobota není vůbec znakem zákonictví, ale naopak projevem Boží milosti a moci udržovat náš pozemský život a v budoucnosti i život věčný. Máme velkou přednost, že až přijde Kristus, aby nás vzal domů, budeme prožívat věčnost s Bohem, s naším Stvořitelem a Vykupitelem. Sobota nám pomáhá udržovat v paměti nádhernou budoucnost, kterou získáme díky milosti a moci Ježíše Krista.